VENTURE TRIP JESENÍKY 2015

Zdar jak cyp

Tak jsem si jednoho dne řekl, proč neudělat poznávací jízdu drsným a krásným Jesenickým krajem. Po odborném zkonzultování akce s Leničkou, bo bez ní já nedám ani ránu  a po navštívení Bikers hotelu Dolte v Sobotíně se tedy zrodila akcička Venture Trip Jeseníky 2015. A že to byla akcička vcelku vypečená, přestože nám nebylo dopřáno pěkného počasí, soudím dle Vašich ohlasů na tomto fóru. Však je taky důkazem přiložená nádherná fotogalerie, vyrobená kým jiným než Mirlosem.

(tu: Mirlosova fotogalerie)

Nuže tedy malé shrnutí pro připomenutí:

Akce probíhala v rodišti, bydlišti a zřejmě i v pohřebišti Jacka Danielse. Ve čtvrtek po uvítání všech účastníků zájezdu se ve velkém stylu rozjela oslava Robertových kulatin. Bujaré veselí, squělé jídlo a pití, tancovačka, noční plavba v bazénu, zkrátka chlampačka, jak má být (1-7).

V pátek po vydatné snídani bylo deštivé ráno zasvěceno výletu do Zlatých Hor, přesněji řečeno do Zlatorudných mlýnů. Tam jsme pod vedením průvodce Karla byli seznámeni s historií a zpracováním rudy v místních mlýnech. Celkem zajímavé vyprávění (8-11).

Zpáteční cestou překvapivě suchou nohou rychle do Dolte na obídek a potom hajde hopa do Hanušovic, kde nás čekala v místním pivovaru šikovná průvodkyně, která nás všechny zasvětila do procesu výroby pivka a seznámila s několika cypama s měkkým „i“ (12-15).

Z pivovaru Holba jsme se vydali Jesenickými kopečky do Horní Lipové, zkouknout vlakovou stanici, kterážto se proslavila ve filmu Alois Nebel pod názvem Bílý Potok a pak hupky dupky do Sobotína, kde nás nečekalo nic jiného, než opakovačka čtvrtečního večera. Zde se raději nebudu pro nezúčastněné rozepisovat co vše se dělo. Ti co ví, ti to jistě nepoví  (16-22).

Sobotní ráno bylo hodně žíznivé a nás chrabré chlapáky a ovíněné ženy čeká výjezd na Praděd (23-28). Po nezbytném občerstvení v hospodě na vysílači čekáme, až zakaboněné nebe začne plakat a jedem dolů do Karlovy Studánky (29-30). Tam někteří skoro všichni zakoupí prezenty pro své milé a valíme do města Jeseníku na oběd (31-32). S plným břichem lépe odoláme dešti a zimě při cestě zpět do Sobotína. Tam se nás pár jezdců trhne a jedem navštívit přírodní Skanzen pana Havlíčka, kde je opravdu na co se dívat. Tolik šrotu, chujovin a bordelu na jednom místě jsem ještě neviděl. Ale bylo to krásné a poetické (33-35).

Po návratu na hotel to samo sebou již bylo patřičně rozjeto a nás všechny čekala šílená night. Kdo chce nechť si ji připomene v albu Mirlose.

Co říci závěrem? Moc jsme nepojezdili, ale zato pořádně zapařili. A co nás ceká letos? To se nechte překvapit ….

Zduř Pitris

1 2 3 4 5

1

2

3

4

5

6 7 8 9 10

6

7

8

9

10

11 12 13 14 15

11

12

13

14

15

16 17 18 19 20

16

17

18

19

20

21 22 23 24 25

21

22

23

24

25

26 27 28 29 30

26

27

28

29

30

31 32 33 34 35

31

32

33

34

35