VENTURE TOUR CZECH KANADA 2015

Zdravím Vás přátelé, zde je report z naší akce.

Ve čtvrtek odpoledne jsme se srazili ve vstupní bráně do rekreační oblasti České Kanady - hotel Komorník ve Strmilově. Jako obvykle proběhla společná večeře a následně „bohatý kulturní zábavný program“. Tak to teda kecám, protože bohatý nebyl, ale zábavný určitě ano, protože s touhle naší „bandou“ je sranda vždycky. A jak praví klasik a moje modrá vlajka na motorce, „SRANDA ZVÍTĚZÍ“.

Pátek:

Snídaně v 7:00, v 8:15 abfahrt přes Jarošov nad Nežárkou do Jindřichova Hradce, kde se k nám přidává Garfild s Boženkou. Udělali jsem si pár fotek na 15. poledníku a odtud pak frčíme přes Pluhův Žďár kolem Garfildovic hnízdečka na pohádkový zámek Červená Lhota. Opět několik málo fotek a pokračujeme dál malebnou jihočeskou krajinou do Nové Včelnice, kde na vlakovém nádraží ponecháváme naše bujné oře na pospas osudu a v 10:38 nasedáme na parní vláček Jindřichohradecké úzkokolejky. Měli jsme objednaný celý jeden historický vagón hned za bufetovým vozem jen pro nás, takže v těchto horkých letních dnech možnost během jízdy doplnit tekutiny, byla určitě vítána. Vláček nás za hlasitého supění a hustého kouře (někteří jsme pro tento den ušetřili za cigarety ;-) ) dovezl do Kamenice nad Lipou, kde byl plánovaný oběd v hostinci „U loupežníka Bambitky“ v zábavné pohádkové říši „Fábula“. Upřímně řečeno, od tohoto zařízení jsem očekával trochu více zábavy, více obsluhujícího personálu v pohádkových kostýmech a větší výběr jídla. Nicméně měli jsme na to vč. 600 m pěší trasy 1 h a 50 min, abychom stihli zpáteční vlak a ještě nám zbyl čas. Vzhledem k tomu, že tam byla samoobsluha, jako někde v bufetu (čímž mě taky trochu zklamali), tak to šlo rychleji, než by se dalo čekat.

Zpáteční cesta byla stejně romantická, jako ta předchozí a pro některé o to víc, že jeli parním vláčkem v tento den poprvé.

Z Nové Včelnice vyrážíme směrem přes Strmilov a Studenou do Telče, kde se k nám připojuje Arnošt (tentokrát bohužel bez Jarušky, která měla nedávno nezaviněnou nehodu na kole a proto nemohla přijet - tímto ji zdravím a přeji, ať se rány zhojí bez následků). Kotvíme na náměstí Zachariáše z Hradce, kde dáváme 45 min. pauzu na focení, návštěvu kavárny (ledové kafe v 30-ti stupňovém vedru bodlo) apod.

Po té se vydáváme směrem na Dačice, kde zastavujeme jen na pár vteřin na místě, kde v r. 1843 vznikla první kostka cukru na světě. Za skutečnost, že jsem Vám ukázal jiný pomník, než tento, se omlouvám, takže alespoň takto na obrázku.

Z Dačic pokračujeme do Slavonic, kde nás čeká nejstísněnější a také nejnižší bod naší trasy a tím je slavonické podzemí - pro některé větší jednotlivce noční můra světlých zítřků. Doufám, že ti kterých se to týká, mi tento zážitek časem odpustí a :-). Zvládli to nakonec všichni a dokonce i ti, u kterých by se to dalo nejméně předpokládat. Osladit a zpříjemnit chvíli se dalo v místní vyhlášené cukrárně, která tam byla již za mého dětství.

V plánu pro tento den byla ještě prohlídka keramičky v Maříži a zastávka na Landštejn ě. Vzhledem k tomu, že za celý den jsme se řádně zapotili a v podzemí Slavonic, kde jsem předpokládal, že se trochu ochladíme, nastal ve vypůjčeném „atombordelu“ pravý opak, takže jsme se ještě víc dorazili, rozhodli jsme se pro to, že tato dvě místa vypustíme a zalomíme to rovnou u vody. Tak se stalo a závěr dnešního dne patřil koupání v campu osady Zvůle.

Příjezd byl plánován na 19:00 a přijeli jsme v 18:45. Večeře, zábava a dobrou noc, zítra nás čeká to hlavní – lesní cestičky malebnou krajinou Č. Kanady, nejvyšší bod a rybníčky ve Valtínově.

Sobota:

Snídaně v 8, odjezd v 9:00 (připojuje se můj kamarád Luboš Doležal z nedaleké obce Kostelní Radouň s cest. endurem BMW Dakar 650)

První zastávka dnešního dne patří letos nově otevřenému Muzeu amerických veteránů v Nové Bystřici, kam se dostáváme okružní jízdou přes Studenou směrem k Dačicím, přes Markvarec, Kunžak, Hospříz a Horní Pěnou. To je jedna z nejpěknějších tras na svezení v této oblasti, proto jsem volil trochu svižnější tempo, za což se omlouvám těm, kterým rychlost jízdy znesnadňovala focení.

Po muzeu následuje oběd na bizoním ranči v Rožnově, kde ochutnáváme místní speciality z bizoního masa, jež pochází z jejich vlastního chovu. Ještě teď cítím vůni „bizoního steaku na seně“ . Musím vyzvednout solidnost podniku. Byli jsme zde sice objednaní (dorazili jsme o 15 min dříve, než bylo v plánu), ale žádné hlášení jídel předem. Každý měl něco jiného (někdo na objednávku, někdo hotovku) a přesto jsme všichni po nepříliš dlouhém čekání dostali jídlo v rozmezí asi 5 minut, takže jsem jedli společně a ne tak, jak to většinou bývá, že jedni už jsou po jídle a druhým to ještě ani nedonesli. Takže pochvala.

Další zastávka je u pana Karla Tůmy v muzeu samorostů na hájence u Slavonic. 69-letý pan Tůma již více než 40 let sbírá samorosty a ty stojí za shlédnutí. Fantazie pana Tůmy nezná hranic a jeho dřevěná zvířata, postavy a různé jiné výjevy patří mezi nejzajímavější artefakty a kuriozity v této oblasti zájmové činnosti a umění. Je to unikátní expozice v rámci celé ČR a stala se i kulisou v několika českých filmech, např. v kultovním snímku Cesta z města.

Po prohlídce samorostů se vydáváme přes Český Rudolec - tam krátká zastávka a fotka u zámku (malá kopie Hluboké), který se vloni začal opravovat - do osady Nový Svět, kde se zastavujeme u občerstvovacího automatu. To je další - na české poměry v podstatě nevídaná kuriozita - kde si můžeš za vhozenou minci natočit pivo nebo limonádu a posedět na příjemném místě uprostřed lesnaté přírody na lavičce.

Odtud je to jen pár desítek metrů po prašné cestě (a tady začíná naše 1. část „endurovložky“) ke známému balvanu nazývanému v turistických průvodcích jako „Ďáblova prdel“. Tento balvan posloužil doslova a do písmene jako pozadí pro naše další fotky do sbírky. Jen škoda, že jste měkkýši nestáhli ty kaťata, aby byly fotky zajímavější a mě měkkýše nahoře to taky nenapadlo dříve, než na druhý den, kdy jsem si dal repete pěšky s rodinou.

Od Ďáblovy prdele vede cesta do Valtínova, kde projíždíme lesem kolem kaskádovitých rybníčků, vybudovaných místním domorodcem panem Ing. Karlem Plucarem, k rozhledně U Jakuba, která je rovněž Karlovým dílem a nese jméno po jeho synovi. Nahoře se s tímto neuvěřitelným člověkem také osobně setkáváme (mmch. vstup na rozhlednu nám umožnil zdarma, za což mu patří velký dík a nejen za to, ale i za to, že nám umožnil projet přes jeho soukromý pozemek nahoru lesem k rozhledně (tudy se tam nikdy žádný jiný motorkář nedostane) a za následný doprovod druhou a neplánovanou částí naší „endurovložky“).

Vyhlídkou z této rozhledny završujeme náš dvoudenní „zájezd“ VENTURE TOUR ČESKÁ KANADA 2015 a zároveň dosahujeme nejvyššího bodu v této oblasti. V úplném závěru přichází na řadu již zmíněná druhá část naší „EV“. Karel jede před námi s jeapem, naloženým třemi našimi tandemistkami a jedeme přes silnici na druhou stranu k dalším kaskádovitým rybníčkům. Tam nás čeká test zručnosti a schopnosti ovládat naše „lehké“ stroje v těžkém terénu - ostrá pravotočivá vracečka z prudkého kopce na štěrkovém povrchu - čekal jsem, že jestli tam někdo vezme trochu více za přední brzdu, budeme ho sbírat za země. Všichni to zvládli, což svědčí o kvalitách šoférů našeho klubu.

Dorazili jsme společně k poslednímu místu a tím je závěrečné koupání u dalšího Karlova rybníku pod Valtínovem. Zvlažit po celodenní šichtě a hurá na základnu. Plánovaný příjezd v 18:30, přijeli jsme v 18:30. Počasí nám přálo a tak nezbývá, než poděkovat ještě jednou Vám všem a také bych rád moc poděkoval našemu obsluhujícímu personálu hotelu KOMORNÍK - paní Přibylové, paní Švehlové, slečně Štěpánce i té, kterou neznám jménem, kuchařovi a všem, kteří se o nás starali a zvládali to i přesto, že tam měli svatbu a ještě plnou hospodu místních. Ubytování a strava se mohly někomu zdát skromnější, ale přístup personálu příkladný, čistota a vše za cenu, jakou jinde nenajdete.
DĚKUJI MOC.

Neděle dopoledne:

Poslední snídaně a pak jako vždy, smutné loučení a každý do svých koutů domoviny..........vůbec se mi domů nechtělo. Podle zpráv všichni dorazili za sucha a to je fajn.

Fotky zatím jen tak něco málo a až budou mít naši dvorní fotografové připraveny fotky, najdeme je určitě u Mirlose na Rajčeti a nebo dám odkaz do uskutečněných akcí, kde všude se obrázky nachází.

Zdraví Rasty

60806a5a0f6012f8b3ba73947b0f970c.jpg f8b65080683483bf181bf43606015546.jpg 077121c46beb1adcd81354339c660442.jpg 3d7da31a7f2ceff65cba757880b19b87.jpg 6bbfb9ef562e77600535d0b9105bc4bf.jpg
3e157f3a66bcd92c72eb6417d5f7efed.jpg bc64128c2508cdeb7dc5a066b8411058.jpg 9d41bb31228e0c29d4e4c0c0c00da230.jpg f361775e78430ab1d6655a7761d6a5d2.jpg b91ed9ff8f577bb665123227bf91e5c9.jpg
304a148dfa400a5541598e0abf51eb03.jpg c1d8fbaaf2bc32bd771246cf86c6950f.jpg 10e9f8032f073b2e05992aee3a5995c0.jpg e7e28a1f0932a6162f854376cc9aa525.jpg dcca6341a878fe6bf014dd0ebff61b07.jpg
389e1281f04c02173d234b29cd4f2582.jpg 2aea4d7c9af2262fd730ffd0979695aa.jpg 939b7221b702aa8b93454f00a9359304.jpg 06e05bdecaced5538536ab443e7ef845.jpg 75b37a6500a7f061bc81eeb776281bf9.jpg
f440320d47d9e3afea071409c86938ed.jpg 98d77e130ff58d93bbe3ae87fd86aadb.jpg 9f92f02a99250201c46e50a587191f31.jpg 6fabd269d865101a72b64a6fd427e52a.jpg dba50ad004c10069a957636fcc13dd71.jpg
fa5e0b5b06ec1d1667d78dcee65ad795.jpg cf65623f98b1191830b9acc9be7e34c8.jpg 34b03901287211c37c1586035ab4eeab.jpg 936e55b77939d93d19ce1311ba92499d.jpg f0f0afd6dda2e6beb7f3c6c202886998.jpg